Farní pouť do Polska - malé ohlédnutí

Ve dnech 19. - 20. září uspořádala naše farnost již 2. pouť do Polska. Zájem byl velký, a tak se na cestu vypravily 2 autobusy, celkem 107 účastníků.

Vyrazili jsme v pátek ve 3:30 ráno. Čas na cestě směrem Brno, Olomouc, Ostrava  většina z nás prospala. Při přejezdu česko-polských hranic se již rozednělo a tak jsme po krátké přestávce pokračovali směr Bielsko-Biala, abychom v 10 hodin dorazili do prvního místa naší poutě - Osvětimi.

Osvětim je asi čtyřtisícové městečko v jižním Polsku. Za druhé světové války bylo pohlceno rozpínající se německou „Říší“. V roce 1940 zde byl v bývalých kasárnách polské armády založen koncentrační tábor, později spíše vyhlazovací.

Prvními vězni byli především Poláci, v březnu 1941 jich zde bylo skoro 11 000. Tábor Auschwitz I byl určen převážně mužským vězňům, v letech 1941-1942 pak sovětským válečným zajatcům, pro které byl v rámci tábora vytvořen speciální sektor. S těmito lidmi bylo nakládáno obzvláště krutě, během pár měsíců zůstala z 10 000 vál. zajatců naživu ani ne desetina.  Poté zde byl zřízen i ženský tábor, který byl od toho mužského oddělen vysokou zdí. Do osvětimského koncentračního tábora byli přiděleni lékaři SS, kteří vedli zločinné lékařské experimenty na vězních a páchali i jiné skutky, jež porušovaly lékařskou etiku. Do dějin vstoupily jako lékařští zločinci.

Z Osvětimi jsme pokračovali do Čenstochové, kde pro nás v bazilice otec Řehoř sloužil mši svatou.

Čenstochová je hlavním duchovním městem Polska, kam se každoročně vypraví miliony poutníků a turistů. Zdejší klášter Jasná Hora založený v roce 1382 je nejslavnější mariánskou svatyní v zemi a to zejména proto, že ukrývá podobiznu Černé Madony Čenstochovské, které jsou připisovány zázračné schopnosti.

Pro římskokatolické Poláky má Čenstochová velký význam, považují ji za náboženské centrum země. Lidé mají město totiž spojeno se zdejším klášterem Jasna Góra a ikonou Černé Madony, opředenou mnoha zázraky. Zázračný obraz Matky Boží s dítětem byl namalován patrně v roce 1434 přes starší byzantskou ikonu, původní Černou Madonu, kterou v roce 1430 poškodili zloději. Jasnohorská Panna Marie byla a i dnes je symbolem nezávislosti Polska, a je uznávána i těmi, jimž je katolická víra zcela cizí. Na Jasné Hoře je i dnes možné vidět takové projevy víry, o kterých se jinak může jen dočíst ve svědectvích sahajících do časů vrcholného baroka 17. století. Skeptický či ateistický návštěvník si zde proto může připadat jako v jiném světě. Pro Poláky je to však vyjádření úcty k vlastním dějinám.

Během své existence dokázal klášter odolat několika nájezdům a obléhání, z nichž nejtěžší bylo asi legendární čtyřicetidenní obléhání Švédy v roce 1655. Jasná Hora tak mohla být považována za nejbezpečnější místo celého kraje.

Bazilika sv. Kříže a Narození Panny Marie pochází z let 1692-1728 a je bezesporu jedním z nejvýznamnějších světových poutních míst křesťanského světa. Počet poutníků a turistů, kteří toto město každoročně navštíví, dosahuje 5 miliónů.

Komunističtí představitelé si dali hodně záležet na tom, aby z Čenstochové učinili průmyslové centrum a vyvážili tak náboženský význam města. Bohužel se jim to z velké části povedlo a tak samotné město není nijak turisticky zajímavé.

Čenstochovou navštívil šestkrát Jan Pavel II, v letech 1979, 1983, 1987, 1991, 1997 a 1999. 15. srpna 1991 zde sloužil slavnostní Mši svatou (končící VI Světové dny mládeže), na které se shromáždilo 1,5 milionu věřících a papež obdržel od vlády města klíč od jeho brán jakož i titul čestného obyvatele. Čenstochová byla prvním městem na světě, od kterého přijal takovéto vyznamenání. 

26. května 2006 Čenstochovou navštívil také nástupce Jana Pavla II. - Benedikt XVI.

Z Čenstochové jsme pokračovali směr Kalwaria Zebrzydowska, kde jsme měli zajištěn nocleh. Sem jsme dorazili již v pokročilém večerním čase (cca 23 hodin), takže většina z nás obsadila svůj pokoj a sešli jsme se až ráno. Někteří na mši svaté, která zde od 6 hodin, každou hodinu probíhá, někteří až u snídaně v 7:30 hodin. Na tomto místě jsme čas strávili individuálně. Zdejší klášter patří k nejdůležitějším církevním památkám v Polsku. Základy rozlehlého komplexu, jež nápadně připomíná svatá místa v Jeruzalémě, nechal postavit krakovský vejvoda Mikołaj Zebrzydowski. Kalwaria Zebrzydowska však není pouhý komplex sakrálních budov. Je považována za jedno z nejzajímavějších a nejpůsobivějších architektonických děl mistrovsky zasazených do krajiny, a právě proto byla v roce 1999 zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V 9hodin už jsme pokračovali na další místo - solný důl Velička. Nabrali jsme však zdržení, které způsobily komplikace při vyjíždění z parkoviště. Díky šikovnosti pana řidiče a odhodlanosti a bojovnosti našich mužů jsme nakonec vlastními silami zorganizovali dopravu a povedlo se nám vyjet z parkoviště.

Do Veličky jsme tedy dorazili s menším zpožděním, a tak jsme si na prohlídku museli chvíli počkat. Jelikož nebyli k dispozici průvodci v českém jazyce, ujali se rolí průvodců "naši". A tak jednu skupinu doprovázel slovem otec Řehoř, druhou skupinu Marie Bumbálková a třetí skupinu Jana Sochorová. Patří jim velký dík, protože se věnovali čtení textu a tak neměli příliš času na to, aby si toto unikátní místo vychutnali návštěvnicky.

Solné doly ve Veličce patří k nejznámějším turistickým atrakcím Polska. Od roku 1978 je toto místo na seznamu světového kulturního dědictví UNECSO jako jedno z prvních 12 míst celého světa.První solný důl zde vznikl již v roce 1044, tedy před 970 let. V 19. století začaly být doly využívány také k léčebným účelům. V roce 1826 začali koupelemi léčit nejrůznější choroby – od katarů po neplodnost. Po smrti propagátora léčebných metod dr. Boczkowského roku 1855 léčebné využití upadalo a znovu obnoveno bylo až roku 1958 se zaměřením na využití o specifické podzemní mikroklima. Teplota vzduchu v podzemí je celoročně příznivá, okolo 13 °C  až 16 °C. Vynikající je mikroklima s vysokým obsahem jódu. Vzduch v podzemí má prokázané léčebné účinky na pacienty s nemocemi horních cest dýchacích či alergiemi, které se léčí v podzemním léčebném ústavu v komoře Jezero Wessel. Solné doly se rozkládají v oblasti o délce 7 km a šířce 0,9 km. V devíti úrovních dosahují až do hloubky 330 metrů pod povrchem, labyrint přes 300 km chodeb navzájem spojuje přes 3000 komor různých velikostí o celkové kubatuře 9 milionu kubíků.

Ve 130 metrech pod zemí jsme navštívili podzemní kaple, jezírka, původní zařízení a vybavení dolů, viděli četné sochy vytvořené převážně místními amatérskými umělci. Kromě velkého množství soch i překrásné reliéfy, např. reliéf Poslední večeře, vytesaný podle světoznámé fresky da Vinciho.

Naší poslední zastávkou na pouti byl Krakov - Lagiewniky.

Lagiewniki jsou světovým centrem kultu Božího Milosrdenství. Sanktunárium se nachází v objektu kláštera Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství, který vznikl v roce 1891 jako zařízení pro děvčata a ženy potřebující hlubokou morální obnovu. V tomto klášteře žila a zemřela sestra Faustina Kovalská (1905 – 1938). Prostřednictvím Faustiny Kovalské odkázal Kristus církvi a světu poselství o Božím Milosrdenství. Poslání sestry Faustiny bylo zapsané v jejím Deníčku, který vedla na žádost Pána Ježíše. Věrně v něm zaznamenávala všechny slova Pána Ježíše a popisovala setkání svojí duše s Pánem. Deníček byl přeložen do mnoha jazyků. Sestra Faustina zemřela zesláblá chorobou a dalšími utrpeními, které snášela jako dobrovolnou oběť za hříšníky 5. října 1938 v pouhých 33 letech. 

Organizačně zajistila tuto pouť Slávka Součková ve spolupráci s některými dalšími farníky. Slávce patří velký dík. Těšíme se, že se putování farníků stane tradicí a příští rok vyrazíme opět "do světa".

Pokud jste dočetli až sem, podívejte se ještě na fotodokumentaci ZDE

 

 

 

 

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting